Dům z kostí

Úvod – Mapa myšlení
Myšlení není jen jeden způsob, jakým mozek  spouští program. Je to celý ekosystém různých režimů, které se mohou prolínat, střetávat i doplňovat. Někdy jedeme na logiku a systematické kroky, jindy necháme volný průchod intuici nebo obrazům z hlubin mysli. Někdy přemýšlíme „rovně“ jako po kolejích, jindy se myšlenky vlní, krouží a vracejí se zpět v nových podobách.

Tento seznam shrnuje různé typy myšlení – od přísně analytických po snové a symbolické, od individuálních introspekcí po systémové celky. Můžete ho použít jako nástroj pro sebepoznání, pro práci s textem, kreativitu, nebo pro analýzu toho, jakým „stylem“ funguje někdo jiný. Nejde o to si vybrat jeden „správný“ typ – většina lidí používá vícero způsobů současně, jen každý má svůj vlastní mix. Pozorování těchto vzorců může odhalit skryté talenty, zvyky i limity vašeho myšlení.

Tento seznam typů myšlení není oficiálním a jednotně uznávaným materiálem, jaký byste našli v odborných publikacích. Jedná se o autorskou práci, která vychází z kombinace vědeckých poznatků, praktických zkušeností a osobních pozorování.
Mnohé z uvedených pojmů mají svůj základ v psychologii, kognitivních vědách či neurovědě (například „rychlé vs. pomalé myšlení“ podle Kahnemana, divergentní a konvergentní myšlení, laterální myšlení apod.). Věda je však obvykle prezentuje odděleně, bez širších souvislostí a bez praktických příkladů, které by ukázaly jejich vzájemné propojení.

Cílem tohoto seznamu je proto sjednotit rozptýlené poznatky a doplnit je o méně známé či autorské kategorie, které v odborné literatuře nenajdete, ale které odpovídají reálné zkušenosti a pozorovatelným vzorcům myšlení.
Opět platí, pokud najdete v mých textech nějakou nesrovnalost, napište mi. Děkuji

SHRNUTÍ:

•  jde o kombinaci běžně uznávaných odborných pojmů a autorských doplnění,

• seznam není úplný,

• má sloužit jako orientační mapa pojmů, ne jako striktní manuál.

1. Strukturální / Procesní

(zaměřené na jasný sled kroků, příčinu a důsledek)

• Lineární – postupuje krok po kroku, chronologicky, příčinně.

• Logicko-analytické – důraz na důkazy, argumenty, systematičnost.

• Kritické – zpochybňuje, ověřuje, hledá slabá místa v argumentaci.

• Strategické – orientované na cíl, plánování, řešení problémů.

• Deduktivní – od obecného k jednotlivému.

• Induktivní – od konkrétního k obecnému.

• Hypoteticko-deduktivní – tvorba hypotézy a její ověřování.

• Kauzální – hledání a mapování příčin a následků.

 2. Kreativní / Divergentní

(tvoření nových spojení a nápadů)

• Asociační – propojuje zdánlivě nesouvisející pojmy.

• Intuitivní – spoléhá na vhled bez formálního důkazu.

• Symbolické – obrazy, znaky, metafory, mýty.

• Snové / Nelineární – volný tok obrazů a událostí, bez pevné osy.

• Poetické / Obrazové – důraz na rytmus, zvuk, estetiku slov.

• Myšlení skrze tělo – tělesné pocity jako součást poznání.

• Laterální – hledá alternativní cesty a nečekaná řešení.

• Experimentální – zkouší nové přístupy bez strachu z omylu.

 3. Komplexní / Systémové

(vnímání propojených částí a více úrovní reality)

• Spirálové – návrat k tématu z jiných úhlů.

• Fraktálové – vzory se opakují na různých měřítkách.

• Multidimenzionální – více vrstev času, reality, identity současně.

• Holistické – vidí věci jako celek, ne izolované části.

• Paralelní – drží více myšlenek nebo procesů zároveň.

• Cyklické – čas a události vnímány jako opakující se cykly.

• Systémové – zkoumá, jak části tvoří funkční celek.

• Integrační – spojuje různé pohledy do jednoho funkčního rámce.

 4. Metakognitivní / Sebe-reflexivní

(vědomí a zkoumání vlastního myšlení)

• Meta-myšlení – přemýšlení o tom, jak myslíme.

• Introvertní introspektivní – hluboká sebereflexe, hledání smyslu.

• Transformativní – mění samotného myslitele.

• Neurodivergentní / nekonvenční – atypická logika, vlastní struktura.

• Reflexivní – pravidelně hodnotí vlastní myšlenky a postoje.

• Filozofické – hledá podstatu, principy a smysl věcí.

• Etické / Morální – uvažování nad správností, hodnotami.

5. Emočně-kognitivní

(spojení emocí a myšlení)

• Empatické – chápe a zrcadlí emoce druhých.

• Afektivní – rozhodnutí silně ovlivněná emocemi.

• Motivační – orientace na smysl a vnitřní hnací síly.

• Narrativní – myšlení ve formě příběhů a osobních zkušeností.

• Imagitivní – živé vnitřní obrazy jako základ myšlení.

6. Praktické / Aplikační

(zaměřené na provedení a výsledky)

• Technické – využívá nástroje, mechanické principy.

• Pragmatické – hledá realistická, funkční řešení.

• Operativní – rychlé a účelné rozhodování.

• Taktické – krátkodobé řešení situace v rámci větší strategie.

• Improvisační – rychlá adaptace na měnící se podmínky.